Středočeské družstvo chlapců vyhrálo Memoriál Richarda Myslíka
Autor: Dan Špringer
Memoriál Richarda Myslíka je turnaj kategorie žáků ročníků 2001 a mladší, v němž měří síly výběry krajů. Účastní se tedy 14 týmů z České republiky. Systém turnaje je velmi podobný jako mistrovství světa v hokeji: dvě skupiny po sedmi krajích, hraje se v nich systémem každý s každým. Čtyři týmy pak postupují do play off a následně se hraje čtvrtfinále, semifinále a finále.
Před samotným turnajem proběhlo testování, které má za úkol prověřit fyzické předpoklady hráčů.
Náš středočeský tým - přes výškovou nevýhodu (výškový průměr 183 centimetrů) oproti jiným družstvům - zaznamenal skvělé druhé místo. Družstvo tvořilo pět hráčů z Příbrami, šest z Kolína a jeden z Odolena Vody. Ve skupině jsme měli Zlínský, Moravskoslezský, Karlovarský, Liberecký, Královéhradecký a Pardubický kraj.
V pátek jsme k prvnímu utkání nastoupili proti Zlínskému kraji. Po nervózním začátku jsme zvítězili 2:1. Druhé a ten den také poslední utkání jsme jsme sehráli proti kraji Moravskoslezskému. Z hráčů již nervozita spadla a zvítězili jsme 2:0.
Sobotní program byl velmi náročný. Čekala nás zbylá čtyři utkání ve skupině. Samozřejmě náš prvotní cíl byl dostat se do čtveřice postupujících. Podle vývoje turnaje jsme chtěli skupinu vyhrát a pokud možno ušetřit síly základní šestice hráčů pro důležitý poslední zápas dne ve čtvrtfinále.
Z toho důvodu dostala příležitost v prvním utkáni proti Karlovarsku i lavička a na hřiště se dostali všichni hráči našeho výběru. Zvítězili jsme 2:0 po setech 22:11 a 22:14. Následně nás čekal Liberecký kraj - náš největší rival ve skupině. Nastoupila opět základní šestice a zvítězili jsme také 2:0 po shodných setech 25:19 a 25:19.
Další utkání jsme sehráli proti Královéhradeckému kraji, rovněž jsme zvítězili 2:0 po setech 25:14 a 25:23, a tím pádem nám stačilo uhrát v posledním utkání skupiny proti Pardubickému kraji jeden set. To se podařilo, zvítězili jsme 25:22 a opět, kvůli ušetření sil, nastoupili hráči z lavičky. Přestože hráli vynikající volejbal, na vítězství nestačilo - prohráli jsme 1:2.
Vyhráli jsme tedy skupinu a na jméno našeho soupeře pro čtvrtfinále . Nakonec jím byl kraj Jihočeský, který se v druhé skupině umístil na 4. příčce. Nastoupili jsme v základní sestavě, ovšem hráči věděli jak je tento zápas důležitý a svazovalo jim to ruce i nohy. V prvním setu jsme až do stavu 6:10 prohrávali, ale nakonec jsme předvedli naši sílu a zbytek utkání už byl v naší režii. Zvítězili jsme 2:0 po setech 25:18 a 25:14. Tím skočil skvělý den, který znamenal náš postup mezi čtyři nejlepší týmy.
V neděli nás čekala dvě utkání, semifinále proti Pardubickému kraji a následně boj o medaile. Stále jsme nevěděli o jaké, ale rozhodně jsme chtěli hrát finále. Zápas s Pardubickým krajem byl velmi těžký. Celý set jsme prohrávali, podařilo se nám pouze dvakrát vyrovnat stav 13:13 a 22:22. V koncovce jsme prohrávali 23:22, ale naštěstí jsme měli pevnější nervy a set vyhráli 25:22. Tím jsme hráče z Pardubicka zlomili a v druhém setu jasně zvítězili 25:11. Postoupili jsme do finále, kde nás čekala do té doby jasně dominující Praha. Žádný tým nebyl proti Praze schopný uhrát v setu ani 20 bodů a jen málo se dostal přes 15 bodů.
Do finále jsme nastoupili jako jasný outsider. Začátek tak opravdu vypadal a i přes obrovskou snahu hráčů, kteří skákali rybičky na pokraji zranění, jsme prohrávali 1:6. Po oddechovém čase jsme hru vyrovnali, ale i tak jsme v koncovce prohrávali už 17:23. Po neskutečném závěru jsme však stav dotáhli na 23:23 a následně v setu zvítězili 26:24. Druhý set měl velmi podobný průběh, ovšem závěr už nám nevyšel jako v prvním setu a prohráli jsme 19:25. O vítězi finále musel rozhodnout tie-break. V začátku setu jsme malinko odskočili na stav 6:3, ale vedení jsme prohospodařili (i kvůli několika velmi špatným rozhodnutí sudího).
Stav se vyrovnal na 7:7. V té chvíli to začalo vypadat, že fanoušci se začínají přiklánět na naší stranu a v bouřlivé atmosféře jsme se dostali až do stavu 10:9 pro nás. Na podání šel Filip Ureš. Po první servisu jsme zablokovali pražského univerzála: 11:9. Po dělovém servisu a esu se stav navýšil na 12:9. Praha vzala oddechový čas. Trenér Mirek Šotola naordinoval Filipovi plachtící servis - to se perfektně povedlo a po odpalu pražského přihrávajícího hráče jsme odskočili na 13:9. V další rozehře jsme opět zablokovali, což znamenalo stav 14:9. Celkový zmar soupeře jsme dokončili v posledním míči, který Praha nebyla vůbec schopna dostat na naši stranu. Celkově tedy vítězství 2:1 - a začaly obrovské oslavy!!!
Je těžké chválit jednotlivce, protože na tomto úspěchu měli podíl opravdu všichni hráči. Ale některé vyzvednout musím. Předně výkon Jiřího Mikulenky (Příbram) byl fantastický - je to komplexní hráč. Některé jeho útoky byly z říše snů a věřím, že v soupeřích naháněl strach a u diváků obdiv. Za tento výkon získal i ocenění nejlepšího univerzála turnaje. Zcela nejplatnějším naším hráčem (věřím že i neplatnějším hráčem celého turnaje) byl Filip Ureš (Příbram). Dokázal hrát naprosto precizně, téměř bez chyb a bezezbytku splnit veškeré pokyny trenérů. Nahrávač Marek Tichý se zhostil velmi těžké úlohy a ani ve vypjatých momentech neztratil rozvahu přesnými nahrávkami dovedl svůj tým k vítězství. V průběhu finále nastoupil také Jakub Ureš (Příbram, ročník 2003), který i přes svůj věk nevyrobil jedinou chybu, a tím si řekl o účast na soustředění reprezentace Lvíčat.
Jsem naprosto nadšený! Chci všem poděkovat, předně samozřejmě hráčům, Mirkovi Šotolovi a také Honzovi Vobejdovi, který se též trenérsky podílel na tomto úspěchu. Tento víkend se mi splnil jeden z mých volejbalových snů. Díky!!!
Sestava: Marek Tichý (nahrávač), Jiří Mikulenka (univerzál), Šimon Kubrycht, Filip Ureš (smečaři), Martin Riesz, Vojtěch Novotný (blokaři)
Střídali: Julius Láni (nahrávač), Denis Kadečka (univerzál), Jakub Ureš, Rudolf Stieber (smečaři), Adam Shaker, Michal Russ (blokaři)
Trenéři: Miroslav Šotola, Daniel Špringer